Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 26 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Přírodopisné pracovní listy na téma "voda" pro výuku na školní zahradě
Kakešová, Kristýna ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Svobodová, Silvie (oponent)
Většina základních škol v České republice disponuje školní zahradou, i přes dlouhodobé zdůrazňování prospěšnosti výuky venku je však pro mnohé školy z různých důvodů složité ji do vyučování zapojit. Hlavním cílem této práce proto bylo vytvořit a ověřit pracovní listy pro výuku na školní zahradě na 2. stupni základní školy. Vzniklo 10 pracovních listů na téma voda, čtyři z nich jsou věnovány měření srážek. Vytvořené materiály byly ověřeny na menší venkovské škole, jejíž školní zahrada prošla v posledních letech modernizací, pracovní listy lze po drobných úpravách použít na všech školních zahradách. Součástí této práce jsou vytvořené pracovní listy s autorským řešením a metodikami pro jejich použití ve výuce. Druhým cílem práce bylo zjistit vliv provedené výuky na postoj žáků ke školní zahradě a k životnímu prostředí. Pro sběr dat od 34 respondentů byly použity upravené standardizované nástroje Inclusion of Nature in Self (INS) a Two Major Environmental Values (2-MEV), výzkum byl proveden formou pre-test/post-test. Dosažené výsledky ukazují, že provedená výuka měla pozitivní vliv na vztah žáků ke školní zahradě, vliv na postoj k životnímu prostředí dokázán nebyl. Povzbudivý je zájem žáků o vyučování na školní zahradě. Klíčová slova školní zahrada, terénní výuka, pracovní list, environmentální postoj,...
Terénní cvičení se zaměřením na půdní biologii
Dufek, Dominik ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Blažová, Kateřina (oponent)
Tato práce didakticky zpracovává tři náměty terénních cvičení pro žáky základních škol a studenty nižších ročníků víceletých gymnázií. Dvě popisované lokality pro konání terénní výuky se nacházejí přímo na území hlavního města Prahy (Prokopské údolí, Meandry Botiče) a třetí lokalita leží 30 km jižně od Prahy (Medník). Všechna terénní cvičení jsou zaměřena na půdu, půdní biologii a ekologii těchto zvolených lokalit. Při práci v terénu studenti uplatňují činnostní výuku a výsledky úkolů zaznamenávají do pracovních listů. V první polovině práce v rámci literárního přehledu je popsána charakteristika zvolených lokalit, stručný popis půd a živé složky půd a vybrané metody studia půdních ekosystémů. Literární přehled uzavírá obecná charakteristika terénní výuky jako organizační formy vyučování, její cíle, metody a organizace. Vlastním výstupem celé práce je návrh tří terénních cvičení a metodický materiál pro učitele. Kapitola výsledky hodnotí všechny úlohy z pracovních listů a průběh dvou terénních cvičení, která autor ověřil ve školní praxi. Na konci práce v přílohách jsou umístěny pracovní listy pro studenty, jejich autorské řešení a dotazníky.
Svatba na Žďársku
Macková, Veronika ; Krupková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Diplomová práce: Svatba na Žďársku Autor: Bc. Veronika Macková Vedoucí: PhDr. Jaroslava Krupková, CSc. ABSTRAKT Tato diplomová práce je zaměřena na popis současné svatby v okrese města Žďár nad Sázavou. Součástí práce je metodologie terénního výzkumu, kde popisuji základní údaje o způsobu sběru informací v terénu. Do této práce jsou začleněny dvě obecnější kapitoly o svatbě. Jedna je o tom, jak je z právního hlediska v ČR definováno manželství, a druhá pojednává o postavení svatby v životě člověka. Nedílnou součástí této práce je také zhodnocení stěžejní literatury a pramenů a historický vývoj a současná podoba celého Žďárského regionu. Hlavní kapitoly řešeného tématu v této práci jsou tři: předsvatební období, svatební den a druhý den po svatbě. Každá kapitola má podle náležitostí ještě několik podkapitol. Současná svatba v okrese města Žďáru nad Sázavou je zde komparována s tradičním modelem zachyceným na přelomu 19. a 20. století. V některých případech pro vysvětlení pojmu je v této diplomové práci zacházeno dále do historie. Klíčová slova: svatba, ženich, nevěsta, Žďár nad Sázavou, terénní výzkum
Efektivita metod terénní výuky geografie
Uvízlová, Lenka ; Řezníčková, Dana (vedoucí práce) ; Hanus, Martin (oponent)
Předkládaná bakalářská práce vznikla se záměrem přispět k objasnění otázky "Jak zvýšit efektivitu metod terénní výuky?". Na základě tohoto hlavního cíle byl vytvořen kvalitativní dotazník pro řízené rozhovory s učiteli zeměpisu na gymnáziích a realizováno pilotní šetření. Koncepčně je práce rozložena do dvou částí: teoretická a metodologicko-empirická: Teoretická část je dále rozdělena na tři celky. První přináší obsahové přiblížení hlavních pojmů souvisejících s terénní výukou geografie. Předkládá varianty výuky v terénu a seznamuje čtenáře s významem a přínosy této formy výuky pro studenty. Druhý celek se zabývá pojmem efektivita výuky a předkládá její možná homonyma i synonyma. Pomocí schématu efektivity a hladin vzdělávání poukazuje na dílčí aspekty, které ji ovlivňují. Třetí celek předkládá rozbor literatury. Metodologicko-empirická je věnována přiblížení metodologie výzkumu práce a zjištěným datům. Obsahuje zdůvodnění výběru použitých metod, seznámení s kvalitativním výzkumem a řízeným rozhovorem, představení zkoumaného vzorku a popis a analýzu zjištěných dat. Na závěr diskutuje o vhodnosti použití dotazníku pro hloubkový výzkum a o případném jiném využití této práce.
Akulturační strategie v hudebních sebeprezentacích cizinců v České republice
Skořepová, Zita ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Stavělová, Daniela (oponent)
V České republice provozují hudbu příslušníci různých cizineckých menšin, kteří se ve svých vystoupeních explicitně identifikují se svojí etnicitou a s oblastí svého původu. Hudebníci poukazují na to, že sami pocházejí například z Kuby, Ukrajiny anebo obecněji ze "Střední Asie" a hudba, kterou publiku nabízejí, je představována jako "kubánská", "ukrajinská lidová" či "středoasijská tradiční". Předmětem zkoumání jsou jednotlivé koncerty, chápané jako hudební události - performance - s určenými pravidly jednání interagujících účastníků. V Goffmanově duchu je jednání zkoumaných hudebníků během těchto událostí pojímáno jako sebeprezentace, jejíž význam určují repertoár, místo a příležitost konání, druh publika atd., jakožto "nosiči znaků". Z výzkumu vyplývá, že hudebníci ve svých sebeprezentacích různými způsoby vyjadřují kdo jsou, odkud pocházejí a rozličně představují (nejen) hudební kulturu vlastního původu. Inspirujíc se modely akulturačních strategií Johna W. Berryho (Berry et al., 1997), se na základě faktorů určujících charakter aktivit hudebníků z řad cizineckých menšin pokouším určit akulturační strategie odrážející se v jejich hudebních sebeprezentacích: kdy je možné pozorovat jednání odpovídající principům integrace anebo separace na druhou stranu? Jak se hudebníci s tou či onou strategií...
Botanická exkurze do údolí řeky Doubravy pro 2. stupeň ZŠ
Hutař, Kamil ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Naučná stezka "Údolím řeky Doubravy", spojující vesnici Bílek a město Chotěboř v Železných horách, nabízí spoustu možností a způsobů, jak ji efektivně zařadit a využít k výuce botaniky a environmentální výchovy, což je hlavním úkolem diplomové práce. Teoretická část zahrnuje charakteristiku přírodních podmínek území naučné stezky a jejího okolí, význam, funkci a zařazení Exkurze v Rámcových vzdělávacích programech základního vzdělávání. Didaktická část diplomové práce představuje podrobně zpracovaný metodický plán exkurze. Dále práce obsahuje ověření naplňované exkurze a její evaluace. Cílem této exkurze bylo prohloubit a zopakovat v praxi znalosti z botaniky a přírodních poměrů jednotlivých lokalit naučné stezky s vazbou na environmentální výchovu a ochranu přírody. Nápady pro praktické využití rostlin naučné stezky a jejího okolí ve výuce botaniky a environmentální výchovy nabízí učitelům kapitola v závěru diplomové práce. Má práce navíc obsahuje vlastní fotografickou dokumentaci průběhu celé exkurze. Tyto fotografie nejen přibližují práci žaku při plnění různých úkolů a aktivit, ale také demonstrují různorodost a ojedinělost oblasti, ve které exkurze probíhá.
Terénní výuka biologie a přírodopisu v prostředí školních zahrad v České republice
Kakešová, Kristýna ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Chlebounová, Irena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá terénní výukou biologie a přírodopisu v České republice se zaměřením na školní zahrady. První část práce představuje výhody terénní výuky i překážky, které mohou jejímu zavedení bránit. Práce se dále věnuje postavení terénní výuky biologie a přírodopisu v rámcových a školních vzdělávacích programech základních škol i gymnázií, kde terénní výuka těchto předmětů většinou není explicitně zařazena. Druhá část práce se zabývá školními zahradami v České republice, shrnuje výsledky výzkumů zkoumajících jejich stav, vybavení a využití. Z nich vyplývá, že většina základních škol disponuje zahradou a využívá ji k výuce převážně pěstitelských prací a přírodovědných předmětů. V případě středních škol větší průzkumy chybí. Pozornost je v práci věnována také historii školních zahrad na českém území, organizacím zaměřeným na výuku přírodopisu a biologie na školních zahradách a několika vybraným metodám výuky, které jsou vhodné pro vyučování přírodopisu na školních zahradách.
Realizace výuky geologie na gymnáziích
OUBRAMOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá výukou geologie na vyšším stupni gymnázií. Cílem je zmapovat podmínky, za kterých je výuka realizována. Byly vymezeny čtyři určující faktory pro výuku geologie na gymnáziích rámcový vzdělávací program pro gymnázia, školní vzdělávací programy, učebnice a metody vyučování. v teoretické části práce je uvedena charakteristika těchto faktorů. v praktické části práce jsou podrobeny bližšímu zkoumání a konfrontaci. Na základě analýzy vzdělávacích programů, učebnic a názorů pedagogů byly učiněny tyto závěry: Geologie je na některých školách zařazena do výuky jen okrajově. Žáci ze základních škol přicházejí na gymnázia obvykle bez zájmu o neživou přírodu a jejich znalosti bývají slabší než znalosti žáků přicházejících z nižšího gymnázia. Návaznost učiva, která je zřejmá z kurikulárních dokumentů, se v praxi příliš neprojevuje. Stěžejní metodou výuky, která může v žácích vzbudit zájem, je praktické poznávání přírody v terénu. Velmi důležitá je osobnost a aprobace učitele.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 26 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.